Prožíváme opravdu ekonomickou katastrofu?

Jak to ve skutečnosti s inflací a našimi příjmy bylo a je 

Nebudu se zde pouštět do složitých odborných výkladů pojmů inflace a deflace, to za mne jistě zvládnou jiní. Pokusím se zde srozumitelněji vysvětlit co je to inflace, z čeho vychází, její historický vývoj a dovolím si zde analyzovat tvrdá ekonomická data za posledních dvanáct let.

Po přečtení článku si možná uděláte vlastní názor na to, zda v České republice prožíváme ekonomickou katastrofu, o níž nás každodenně „bombasticky“ informují různí odboráři a politici, kteří pravděpodobně razí heslo – správný volič je vystresovaný volič.

Jak uvidíte níže, naše reálné příjmy za posledních dvanáct let vzrostly a o ekonomickou katastrofu se nejedná.

Inflace = obecný růst cen

Inflace patří neodmyslitelně do tržní ekonomiky. V tržním hospodářství se mohou ceny zboží a služeb kdykoliv měnit. Inflace nastává, když rostou ceny výrobků a služeb celkově, tedy nejen ceny jednotlivých položek. Tzn. že za 1 Kč si dnes koupíte méně, než jste si mohli koupit v minulosti. Inflace tedy snižuje hodnotu měny. Míra inflace je dána procentuální změnou cenové hladiny spotřebitelských cen tzn. změnou cen zboží a služeb. Změnu těchto cen referuje tzv. Index spotřebitelských cen, který udává současnou cenu pomyslného nákupního košíku zboží, výrobků a služeb vzhledem k ceně pomyslného nákupního košíku v referenčním roce (index spotřebitelských cen v referenčním roce se rovná hodnotě 100 a v České republice je tímto rokem rok 2015). Cenovými reprezentanty jsou takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva jako jsou například potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák, odívání a obuv, bydlení, voda, energie, paliva, stravování, ubytování a další.

Při vyjadřování míry inflace jsou často uváděná různá čísla, která i když jsou rozdílná, mohou být správná. Je totiž třeba jednoznačně uvést období, za které je míra inflace uváděna a základ k němuž se vymezené období porovnává. Nejčastěji se uveřejňují tři míry inflace: Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen; Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku; Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci. [zdroj: ČSÚ Dokumentace datové sady, online].

Ve sdělovacích prostředcích je nejčastěji uváděná „Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku“.

Přírůstek indexů spotřebitelských cen každý měsíc zveřejňuje Český statistický úřad.

Reklama:

Reklama protiinflační dluhopisy, protiinflační dluhopisy e-Finance, a.s.Dluhopisy e-Finance s vysokým výnosem až 10%proti-inflační dluhopisy s ročním  úrokem: Inflace + 1%.

Meziroční míra inflace

Veškeré zboží a služby, které domácnosti během roku spotřebují, jsou zastoupeny v již zmíněném pomyslném nákupním košíku.

Každé zboží a každá služba v tomto koši má stanovenou cenu, která se může časem měnit. Meziroční míra inflace je procentuální nárůst celkové ceny pomyslného nákupního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci o rok dříve. [Zdroj: Evropská centrální banka, online].

Váha každé z položek zboží a služeb v košíku se určuje podle toho kolik domácností za daný výrobek nebo službu v průměru utratí.

Příklad:

Meziroční inflace (listopad 2022): 16,2 %

Správná interpretace: V listopadu 2022 vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 16,2 % v porovnání se stejným měsícem v roce 2021. [zdroj: ČNB, online].

Nákupní košík Při inflaci celková cena zaplacená za spotřebitelský košík zboží a služeb roste

I když v posledních dvou letech je meziroční míra inflace (prosinec 2021, listopad 2022) vysoká, dvouciferná, nebylo tomu tak vždy a nebude tomu tak vždy. Podle prognózy České národní banky bude dosaženo inflačního cíle ČNB v podobě dvouprocentní inflace již v roce 2024, s tím, že do poloviny roku 2023 začneme dosahovat jednociferné míry inflace.

ČNB ve svém komentáři ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v listopadu 2022 uvádí: Kolem poloviny příštího roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty díky pokračujícímu zmírňování nákladových tlaků, zchlazení zahraničního ekonomického růstu i domácí poptávky a trhu práce, na které bude působit i zpřísněná měnová politika. Na horizontu měnové politiky, jímž je v podzimní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2 % cíle ČNB. [zdroj: ČNB, online].

Pojďme se podívat na konkrétní inflační čísla, a také na růst průměrných mezd a důchodů od roku 2010.

Míra inflace

V tabulce je uváděna meziroční míra inflace (prosinec). Pro rok 2022 je tato míra inflace vypočtená z listopadové hodnoty Indexu spotřebitelských cen, a může se od skutečné míry inflace za prosinec 2022 mírně lišit.

Průměrná meziroční inflace

Z tabulky a grafu je zřejmé, že mezi roky 2010 až 2015 byla v České republice průměrná meziroční inflace (prosinec) 1,26 % za rok a mezi lety 2016 až 2020 tato hodnota činila průměrných 2,38 % za rok. Až za období let 2021, 2022 se bude průměrná meziroční inflace (prosinec) pohybovat na úrovni okolo 11 % za rok. Celkově od roku 2010 do konce roku 2022 bude průměrná meziroční inflace okolo 3,4 % za rok, což je mírně nad inflačními cíli národních bank, které se pohybují v rozmezí dvou až tří procent ročně.

Celkově se cena pomyslného spotřebitelského košíku zvýšila od roku 2010 do listopadu roku 2022 o 47,70 %.

Přitom za stejné období se průměrná mzda zvýšila o téměř 65 % (v roce 2010 činila průměrná mzda 20 864 Kč a na konci třetího čtvrtletí 2022 byla již ve výši 39 306 Kč). Starobní důchody za stejné období rostly ještě rychleji a zatímco v roce 2010 průměrný starobní důchod dosahoval částky 10 138 Kč, tak v roce 2022 již dosáhl částky 18 800 Kč, což je navýšení průměrných starobních důchodů od roku 2010 do současnosti o 85 % .

Přehledněji tyto hodnoty uvidíte v následujícím grafu.

Celková inflace, růst důchodů a mezd

Na začátku nového roku se chystá další valorizace důchodů a vyplácení příspěvků za každé vychované dítě a průměrná výše starobních důchodů se zvýší o 825 Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu ve své tiskové zprávě uvádí: Od začátku příštího roku se opět zvýší všechny důchody, kromě starobních tedy i invalidní a pozůstalostní. Tentokrát půjde o řádnou valorizaci, což znamená, že se budou zvyšovat obě složky důchodů. O 140 korun dostanou přidáno všichni bez ohledu na to, kolik nyní pobírají. K tomu se zvedne i takzvaná procentní výměra, a to o 5,1 procenta. Průměrný starobní důchod by se tak měl po Novém roce zvýšit o 825 korun. Navíc od ledna ke starobnímu důchodu přibude 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. [zdroj: MPSV, online]

Reklama:

Reklama protiinflační dluhopisy, protiinflační dluhopisy e-Finance, a.s.Dluhopisy e-Finance s vysokým výnosem až 10%proti-inflační dluhopisy s ročním  úrokem: Inflace + 1%.

Pokud tedy použijeme selský rozum, zjistíme, že dle makroekonomických ukazatelů se od roku 2010 kupní síla pracujících zvýšila o téměř pětinu a kupní síla seniorů o téměř polovinu.

O tom fakticky vypovídají výše uvedená data.

Pokud se podíváme na jiná makroekonomická data, zjistíme, že životní úroveň v Česku měřená HDP (hrubým domácím produktem) vytvořeným na 1 obyvatele ve standardech kupní síly (PPS) dosáhla v roce 2021 hodnoty ve výši 91 % průměru Evropské unie, zatímco v roce 2010 tato hodnota dosahovala výše 84 %. Předstihli jsme tak takové země jako jsou Španělsko, Portugalsko, Řecko, z ostatních států mimo EU například Japonsko.

Tím, že vláda zastropovala ceny energií domácnostem, malým a středním podnikům na celý rok 2023 a chystá se pomoci i průmyslu, a tím, že zároveň klesají ceny pohonných hmot, se omezí nákladové inflační tlaky a inflace začne postupně klesat. Tím, že klesá spotřebitelská poptávka, průmyslová a stavební výroba, zažije Česká republika na konci roku 2022 a začátku roku 2023 mírnou recesi, což také přispěje ke snižování inflace.

Se snižováním inflace začne postupně klesat i základní sazba ČNB, začnou se zlevňovat úroky na hypotékách, podnikatelských úvěrech, bohužel se začnou snižovat také sazby na spořících účtech.

Věřím, že v průběhu příštích dvou let si Evropa a potažmo Česká republika dokáží zajistit dostatek energetických surovin ať už budováním LNG terminálů a energetické infrastruktury, či podporou obnovitelných zdrojů. Věřím, že lidé začnou o spotřebě energií více přemýšlet, že se jim budou ekonomicky vracet jimi realizovaná úsporná opatření počínaje například prostou výměnou žárovky za úspornou LED žárovku. Vše se počítá. To vše povede do budoucna k tomu, že ceny energetických komodit se dostanou do únosného normálu.

To vše povede k tomu, že Česká republika začne zažívat opět normální roky a již během roku 2023 se vrátí k ekonomickému růstu.

Přeji Vám krásné Vánoce a vše nejlepší do nového roku.

Radek Jakubec, MSc., MBA, LL.M.
e-Finance, a.s.
předseda představenstva

https://www.e-finance.eu/dluhopisy/protiinflacni-dluhopisy/