Inflace

Finanční krize hrozí i lidem, kteří mají stabilní příjem a za běžných okolností s ním bez potíží vycházejí. Výpadek příjmu z důvodu nemoci, ztráty zaměstnání, poklesu zakázek u OSVČ nebo nečekaná oprava auta či spotřebiče dokáže rodinný rozpočet okamžitě dostat pod nečekaný tlak. Finanční rezerva je klíčový bezpečnostní prvek, který vás v těchto situacích ochrání před propadem do dluhů.

Zajištění na stáří se v Česku bez vlastních investic neobejde.. Jednou z hlavních cest, jak si vybudovat finanční polštář pro postproduktivní věk, je dlouhodobý investiční produkt (DIP). Kolem tohoto nástroje ale koluje řada mýtů. Jaká je realita?

Česká národní banka zvýšila základní úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba se posouvá o 0,25 procentního bodu na 3,75 %, diskontní sazba na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %. Rozhodnutí ukazuje, že bankovní rada vnímá aktuální inflační prostředí jako faktor, který vyžaduje opatrnější nastavení měnové politiky.

S finančními problémy se dnes nepotýkají pouze nízkopříjmové domácnosti. Stále častěji se do situace, kdy lidé čekají na další výplatu, dostávají i příslušníci střední třídy nebo domácnosti s nadprůměrnými příjmy. Rostoucí náklady na bydlení, energie i běžné služby totiž výrazně mění ekonomickou realitu českých rodin.

Inflace patří mezi ekonomické pojmy, se kterými se dnes běžně setkávají i lidé mimo finanční sektor. Růst cen ovlivňuje každodenní život domácností, firem i státu. Jaké konkrétní dopady má inflace na české domácnosti a kdo na ní naopak může profitovat?

Stát znovu vydává Dluhopisy Republiky a vrací dluhopisy do širší veřejné debaty o konzervativním zhodnocení peněz. Vedle státních emisí článek ukazuje i logiku korporátních dluhopisů, kde vyšší výnos znamená potřebu pečlivěji číst zajištění, emitenta a podmínky konkrétní emise.

Dluhy domácností v Česku u bank v březnu vzrostly na 2,64 bilionu korun, přičemž hlavní část dál tvoří úvěry na bydlení. ČNB zároveň eviduje růst firemních úvěrů, analytici ale pro další měsíce čekají spíše mírné ochlazení.

Eskalace konfliktu kolem Íránu může zhoršit letošní výhled české ekonomiky. Největším rizikem jsou vyšší ceny ropy, dopravy a průmyslových vstupů, které by mohly znovu přibrzdit růst a zvednout inflaci.

Česká národní banka dnes rozhodne o nastavení úrokových sazeb, analytici však očekávají, že základní sazba zůstane na 3,5 procenta. Inflace je zatím nízká a dopad mezinárodního napětí na českou ekonomiku se podle expertů dosud výrazně neprojevil.

Napětí na Blízkém východě se stále výrazněji promítá do světové ekonomiky. Nejvíce jsou pod tlakem ceny nafty, ropy a leteckého paliva, což může zdražit dopravu, letenky, zboží i služby a znovu posílit inflační tlaky.