Inflace dosáhla v červenci hodnoty 1,7 %. V meziročním i meziměsíčním srovnáni ji nahoru táhly především služby. Potraviny naopak zlevňují. Mají se tím pádem Češi lépe? Jak tuzemské domácnosti vnímají inflaci?
Ceny potravin v červenci pomáhaly tlumit inflaci
Aktuální data hovoří jednoznačně. Podle předběžného odhadu vzrostl tuzemský index spotřebitelských cen v průběhu července meziměsíčně o 0,6 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 1,7 %. Průměrná míra inflace by pak měla v roce 2026 dle predikcí dosáhnout 2,2 %.
Meziměsíčně byla inflace nejvyšší v následujících kategoriích:
- služby (1,6 %),
- energie (1,1 %)
- zpracované potraviny, alkohol a tabák (-0,1 %)
Nejnižších hodnot naopak dosáhla v kategorii:
- nezpracované potraviny (-1,6 %)
- potraviny a alkoholické nápoje (-0,4 %)
- alkoholické nápoje a tabák (-0,4 %).
Sektor služeb posílilo hlavně období dovolených. Konflikt na Blízkém východě se pak promítl i do skokového zdražení cen pohonných hmot. A právě tento efekt se začíná propisovat i do tuzemské míry inflace.
„Ceny pohonných hmot se po dvouměsíčním poklesu vrátily k růstu a oproti předcházejícímu měsíci byly (v letošním červenci) vyšší o 3,5 procenta. V porovnání s loňským červencem vzrostly o necelých 17 procent,“ uvedl k tomuto tématu Vladimír Cába, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Češi mají v porovnání s Evropou nízkou inflaci
Česko s aktuálními čísly patří dle údajů organizace Eurostat k zemím s nejnižším tempem zdražování. Příčiny jsou hned tři. Tu první představuje letošní převzetí financování podpory obnovitelných zdrojů státem. Druhý důvod reprezentuje zachování vlastní měny a vlastní měnové politiky. Třetí příčina spočívá v relativně silné koruně, která zlevňuje dovoz.
Češi však v roce 2026 pociťují stále inflační tlaky, neboť některé segmenty nadále zdražují výrazně rychleji než celková cenová hladina. Pokles cen základních komodit v obchodech kompenzuje růst cen v sektoru služeb, pohostinství a nájmů. Což dokládají i souhrnná data.
Meziročně byla inflace nejsilnější konkrétně v těchto kategoriích:
- služby (4,7 %),
- alkoholické nápoje a tabák (3,7 %)
- energie (-0,3 %).
Nejslabší inflaci naopak zaznamenaly segmenty potravin a nealkoholických nápojů (-3,1 %), nezpracované potraviny (-2,3 %) a zpracované potraviny, alkohol a tabák (-0,6 %). Za tímto vývojem stojí dle ministerstva zemědělství mimo jiné pokles cen na straně zemědělských výrobců. Ekonomové nicméně varují, že tato stabilizace je pouze dočasná. Jakmile skončí zlevňování potravin a hojně rozšířené fixace cen energií, může opět dojít k navyšování inflace. Podle agrárního analytika Petra Havla se pokles cen zemědělských výrobců zastaví nejpozději letos v září.
Jak Češi vnímají inflaci
Navzdory aktuálnímu příznivému vývoji, který dokládají statistické údaje, reálně obyvatelé Česka stále vnímají inflaci stále citlivě. Během uplynulých let totiž ceny rostly mnohem rychleji než mzdy. Třetina českých domácností má aktuálně nižší čisté reálné příjmy než v roce 2021. Necelé polovině reálné příjmy během posledních pěti let naopak vzrostly, u zbývajících domácností stagnovaly. Vyplývá to z panelového šetření Život k nezaplacení výzkumného ústavu PAQ Research. Pokles inflace tak neznamená reálné snížení cen a zvýšení kupní síly.
Rozdíl mezi oficiální a vnímanou inflací může dále souviset také se strukturou výdajů domácností. Nízká aktuální inflace současně neznamená, že se domácnostem vrací kupní síla, neboť dochází ke kumulaci předcházejícího zdražování. To se pak odráží ve finanční situaci tuzemských domácností. ČNB monitorovala jejich inflační očekávání pro roky 2015–2023. Podle výsledků tohoto výzkumu platí, že vnímaná inflace i její očekávání jsou u českých domácností výrazně vyšší než aktuálně naměřená skutečnost.
Ne. Pokles inflace znamená v obecném měřítku zpomalení růstu cenové hladiny, nikoli automaticky plošné zlevnění zboží a služeb. Některé ceny mohou dokonce dál výrazně růst, zatímco jiné klesají.
Současná inflace pouze vyjadřuje tempo dalšího růstu cen. Nevrací proto ceny na úroveň předchozích let. Domácnosti navíc mohou citlivěji vnímat zdražování položek, které tvoří významnou část jejich běžných výdajů, například bydlení, služeb nebo potravin.
Inflace vyjadřuje, jak rychle rostou ceny, zatímco reálný příjem ukazuje, kolik zboží a služeb si za svůj příjem může domácnost skutečně koupit. Pokud ceny rostou rychleji než příjmy, reálný příjem klesá a domácnost si za své peníze může dovolit méně.
Vývoj jednotlivých cenových kategorií se liší v závislosti na nákladech. U služeb se do cen promítají v první řadě vyšší mzdové náklady. Roli ale mohou sehrávat rovněž ceny energií nebo nájmů. Potraviny naopak mohou v určitém období zlevňovat například kvůli poklesu cen zemědělských výrobců.
Znamená to, že lidé mohou zdražování ve své každodenní zkušenosti vnímat intenzivněji, než odpovídá celkovému statistickému průměru. Rozdíl může souviset například se strukturou výdajů domácnosti a s tím, jaké konkrétní zboží a služby nakupuje.
Zdroj dat: