Válka na Blízkém východě dál výrazně zasahuje do světové energetiky i námořní dopravy. Přestože se v posledních dnech objevily známky částečného oživení provozu v Hormuzském průlivu, trhy zůstávají nervózní a ceny ropy pokračují v růstu. Investoři totiž sledují nejen omezený návrat lodní dopravy, ale hlavně hrozbu další eskalace konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.
Hormuzský průliv patří k nejdůležitějším dopravním tepnám světa. V běžných podmínkách jím prochází zhruba pětina světové spotřeby ropných kapalin a významná část námořního obchodu s ropou. Právě proto se z něj po vypuknutí války na konci února stal jeden z hlavních symbolů globální nejistoty. Po americko-izraelských úderech na Írán následovala odveta Teheránu a jeho spojenců, která zasáhla nejen vojenské cíle, ale i energetickou infrastrukturu a obchodní plavbu v regionu.
Lodí přibývá, jistota se ale nevrátila
V posledních dnech se sice provoz v Hormuzském průlivu mírně zvýšil a sedmidenní průměr tranzitů se dostal na nejvyšší úroveň od začátku války, návrat k normálu je však stále velmi daleko. O víkendu průlivem proplulo 21 lodí, zatímco před válkou oblastí běžně procházelo kolem 135 plavidel denně. Zásadní roli přitom nehrají jen bezpečnostní rizika, ale i to, že Írán podle všeho umožňuje průjezd především vybraným zemím či lodím, které si s Teheránem dojednaly podmínky bezpečného proplutí.
Írán si vybírá, komu cestu otevře
Právě selektivní povolování plavby teď ukazuje, že nejde o skutečné zklidnění situace, ale spíš o omezený a politicky řízený režim. Írán například oznámil výjimku pro Irák, do průlivu se dostaly i některé lodě spojené s Indií, Japonskem nebo Francií. Na trhu to vyvolalo určitou úlevu, zároveň ale i nový druh nejistoty: obchodníci, rejdaři i pojišťovny nevědí, kdo bude mít bezpečný průjezd zajištěný zítra a za jakých podmínek. Průliv se tak znovu otevřel jen částečně a stále zůstává nástrojem geopolitického tlaku.
Cena ropy zdražuje, protože trh nevěří v rychlé uklidnění
Tomu odpovídá i vývoj na ropném trhu. Ceny ropy dnes dál rostly, protože se blíží ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu ohledně plného obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Brent se ráno držel nad 111 dolary za barel a americká lehká ropa WTI nad 115 dolary. Trh reaguje nejen na samotnou blokádu klíčové námořní cesty, ale i na obavy, že i případné příměří by nemuselo rychle obnovit normální dodávky, protože část energetické infrastruktury v regionu už byla poškozena.
Válka na blízkém východě už není jen regionální problém
Současná krize tak dávno není jen otázkou vojenského střetu mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy. Dopadá na ceny ropy, náklady na dopravu, pojištění lodí i na očekávání ohledně inflace a hospodářského růstu po celém světě. Každé omezení provozu v Hormuzském průlivu totiž zdražuje nejen energii, ale postupně i přepravu zboží, chemických surovin a dalších komodit. I když se proto v posledních dnech objevily první známky opatrného návratu lodní dopravy, finanční trhy i odběratelé energií dál počítají s tím, že konflikt na Blízkém východě zůstane jedním z hlavních rizik pro světovou ekonomiku.
Zdroj: ČTK