Zajištění na stáří se v Česku bez vlastních investic neobejde. Samotný státní důchod totiž podle prognóz klesne – takzvaný náhradový poměr (tedy poměr důchodu k předchozí mzdě) se má snížit ze současných 43 % na pouhých 38 %. Jednou z hlavních cest, jak si vybudovat finanční polštář pro postproduktivní věk, je dlouhodobý investiční produkt (DIP), který v tuzemsku funguje od roku 2024. Kolem tohoto nástroje ale koluje řada mýtů. Jaká je realita?

1. Mýtus: DIP je totéž co „penzijko“ (DPS)

Realita: DIP není jeden konkrétní produkt, ale legislativní rámec. Nabízí daleko flexibilnější možnosti investování s potenciálem vyššího zhodnocení. Zatímco u doplňkového penzijního spoření (DPS) vybíráte v průměru ze čtyř přednastavených balíčků (od konzervativního po dynamický), v rámci DIP si můžete sami nakupovat konkrétní akcie, dluhopisy, podílové fondy nebo ETF.

DPS má smysl jako základ, u kterého při vkladu 1 700 Kč měsíčně dostanete maximální státní podporu 340 Kč. Penzijko však nelze úplně zavrhnout, má potenciál jako základní způsob zajištění a také u dětí, které výhody DIP nevyužijí, ale na státní příspěvek nárok mají. DIP naopak funguje jako skvělý, mnohem variabilnější doplněk pro dospělé.

2. Mýtus: DIP je vysoce rizikový

Realita: Stát u DIP neurčuje investiční strategii, takže samotný produkt žádné specifické riziko nenese. Míra rizika závisí čistě na tom, jaké investiční nástroje si do něj sami navolíte. Mezi hlavní okruhy rizik patří:

Investiční riziko (kolísání trhů),
Omezená likvidita (peníze jsou vázané na dlouhou dobu),
Poplatky a legislativní změny.

DIP navíc mohou nabízet pouze regulované instituce pod dohledem ČNB, které musí klienty o všech rizicích a nákladech transparentně informovat.

3. Mýtus: DIP je drahý a plný skrytých poplatků

Realita: U penzijního spoření zastropoval poplatky zákon, u DIP žádná zákonná regulace neexistuje. Poplatkovou politiku si určuje každá banka, broker či investiční platforma sama. Běžně se setkáte s poplatky vstupními, za správu, transakčními, výkonnostními (ze zisku) či za směnu měn.

Tato volnost na druhou stranu vytváří konkurenční prostředí, které tlačí ceny dolů a dává zákazníkovi možnost vybrat si nejvýhodnější alternativu. Obecně platí pravidlo, že by výše jakéhokoli poplatku neměla překročit hranici 2 %.

4. Mýtus: Peníze z DIP si nemůžete vybrat dříve

Realita: Můžete, ale finančně se to nevyplatí. Standardní pravidla říkají, že k penězům i výnosům se bez sankcí dostanete nejdříve v 60 letech a zároveň po 10 letech od založení produktu. Pokud se rozhodnete vybrat finance dříve, porušíte podmínky a budete muset zpětně dodanit veškeré uplatněné daňové úlevy – a to jak z vlastních vkladů, tak z případných příspěvků od zaměstnavatele. Poskytovatel vám navíc může naúčtovat smluvní poplatek.

5. Mýtus: DIP se nevyplatí, protože nenabízí státní příspěvek

Realita: DIP sice přímý finanční příspěvek od státu nedostává, ale nabízí zajímavé daňové zvýhodnění:

Úspora na daních: Od základu daně si můžete ročně odečíst až 48 000 Kč, což vám v peněžence ušetří až 7 200 Kč za rok. K dosažení maxima stačí měsíčně investovat 4 000 Kč (pozn.: text uvádí vklad 5 700 Kč, což odpovídá limitu pro souběh s DPS).
Příspěvek zaměstnavatele: Šéf vám může na DIP posílat až 50 000 Kč ročně, které jsou pro firmu osvobozené od daní a odvodů.

Investice do realit jako alternativa

Zajištění na stáří by mělo stát na více pilířích. Vedle akciových trhů v rámci DIP tvoří stabilní složku portfolia investice do nemovitostí. Například investiční realitní skupina e-Finance, a.s., která na českém trhu působí od roku 2001, spravuje portfolio komerčních a rezidenčních nemovitostí ve velkých městech v hodnotě přesahující 2,22 miliardy korun. Více informací o možnostech investic do oblasti reality najdete na www.e-finance.eu.