Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny podpořil rozsáhlou koaliční úpravu novely stavebního zákona. Doporučil ji schválit formou komplexního pozměňovacího návrhu, který po debatách se samosprávami, profesními komorami a dalšími aktéry připravilo ministerstvo průmyslu. Vedle toho výbor podpořil i několik dílčích změn, které mohou mít praktický dopad na přípravu velkých investic i fungování veřejné správy.

Pro trh, obce i investory je důležité hlavně to, že se znovu otevírá otázka, jak má být stavební správa v Česku uspořádána. Právě organizační model úřadů dlouhodobě patří k nejspornějším bodům celého stavebního zákona a opakované zásahy do pravidel zvyšují nejistotu kolem toho, jak bude systém v praxi fungovat.

Do zákona se vrací centralizace

Nejvýraznější změnou je návrat centralizované státní stavební správy vedené Úřadem rozvoje území a sítí jeho krajských pracovišť. Jde o obrat proti úpravě z minulého volebního období, kdy tehdejší vládní koalice tuto část původně schváleného zákona z roku 2021 vypustila.

Dosavadní model ponechal síť obecných stavebních úřadů pod obcemi a pro významné infrastrukturní projekty vznikl Dopravní a energetický stavební úřad. Teď se ale znovu vrací snaha více řídit systém ze státu. To může podle zastánců znamenat větší jednotnost rozhodování, podle kritiků však také další organizační otřes v době, kdy se systém stále nestihl plně stabilizovat.

Delší platnost EIA i speciální režim pro jádro

Výbor zároveň podpořil návrh na prodloužení obecné platnosti stanoviska EIA ze sedmi na deset let. Prodloužit se má také období, o které lze stanovisko následně prodloužit, a to z pěti na sedm let. Z pohledu investorů jde o významnou změnu, protože příprava velkých projektů v Česku často naráží právě na časovou náročnost povolovacích procesů.

Podporu získal také návrh, který zavádí zvláštní úpravu pro přípravu jaderných zdrojů a souvisejících staveb. To ukazuje, že stát chce u strategických energetických projektů hledat rychlejší a předvídatelnější postup. V době debat o energetické bezpečnosti a budoucím výrobním mixu jde o krok, který může mít širší dopad než jen na samotné stavební právo.

Hospodářský výbor dále doporučil snížit počet radních Energetického regulačního úřadu z pěti na tři. I když jde na první pohled o okrajovou změnu, zapadá do širší debaty o fungování energetické regulace v době, kdy sektor prochází tlakem investic, cenových výkyvů i zásadních transformačních rozhodnutí.

Kritika míří na rozsah i legislativní postup

Vedle podpory zazněla na jednání výboru i silná kritika. Nový komplexní pozměňovací návrh má v elektronické podobě téměř 1100 stran, tedy ještě více než původní novela předložená loni. Část poslanců upozorňovala, že tak rozsáhlý materiál je velmi obtížné důkladně projednat, zvlášť pokud se do něj promítají další zásahy na poslední chvíli.

Kritici varovali také před tím, že zákon by si zasloužil širší a systematičtější připomínkové řízení, aby se podařilo odstranit chyby ještě před schválením. Tato výhrada je podstatná i pro firmy a obce: v oblasti stavebního práva totiž často neplatí, že největším problémem je přísnost pravidel. Ještě větší škody může způsobit jejich nejasnost, časté přepisování a obtížná vymahatelnost v praxi.

Největší riziko? Lidé a spuštění v terénu

Silné obavy vyvolává i samotné spuštění nové úpravy. Poslanci upozorňovali, že přechod na nový model nemusí být hladký a může přinést řadu provozních problémů. Významné riziko představuje hlavně personální stránka.

Pokud by zaměstnanci odcházeli ze stávajících stavebních úřadů rychleji, než se podaří obsadit nové pozice, může se celý systém dostat pod tlak hned v úvodu. To je klíčové nejen pro stát, ale i pro domácnosti, developery a firmy čekající na povolení bytových, průmyslových nebo infrastrukturních projektů. Jinými slovy: i dobře míněná reforma může narazit, pokud nebude mít dostatek odborníků a zvládnutý přechod do praxe.

Co sledovat dál

Další debata se pravděpodobně přesune do druhého čtení, kde může novela doznat dalších změn. Právě to bude důležité sledovat, protože rozsah předlohy i množství doprovodných návrhů ukazují, že finální podoba zákona ještě nemusí být uzavřená.

Pro e-Finance je podstatné hlavně to, že stavební legislativa zůstává jedním z klíčových testů schopnosti státu urychlit investice a zároveň udržet předvídatelné prostředí. Pokud se podaří zlepšit povolovací procesy bez dalšího chaosu, může to pomoci výstavbě, infrastruktuře i energetickým projektům. Pokud ale převáží organizační zmatek a nedostatek lidí, může se očekávané zrychlení znovu odložit.

ZDROJ: ČTK