Ceny ropy pokračují v růstu a na trhu znovu sílí obavy z narušení dodávek přes Hormuzský průliv. Impulzem se staly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž by Spojené státy mohly útočit na lodě kladoucí miny v této strategické námořní trase. Pro investory to znamená jediné: geopolitická prémie v cenách energií se vrací do popředí.
Severomořská ropa Brent se ve čtvrtek večer pohybovala kolem 103,50 dolaru za barel a rostla přibližně o 1,5 procenta. Americká lehká ropa WTI přidávala zhruba 1,7 procenta a dostala se k úrovni 94,50 dolaru za barel. Brent přitom už ve středu poprvé po více než dvou týdnech uzavřel nad psychologicky důležitou hranicí 100 dolarů.
Ceny ropy opět rostou a trh přestává věřit v rychlé uklidnění situace
Růst cen není pouze reakcí na jednotlivé výroky z Washingtonu. Trh začíná přehodnocovat předpoklad, že dohoda nebo obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu je otázkou několika dní. Pokud se ukáže, že diplomatické řešení bude složitější a průliv zůstane omezený déle, může tlak na ceny ropy i ropných produktů pokračovat.
Analytik Bjarne Schieldrop ze společnosti SEB upozornil, že investoři se mohou přesouvat od scénáře „dohoda je blízko“ ke scénáři „řešení může trvat výrazně déle“. Právě změna očekávání bývá na komoditních trzích často klíčová. Ceny energií totiž nereagují jen na aktuální objem dodávek, ale i na riziko, že se situace zhorší.
Hormuzský průliv má pro světový energetický trh mimořádný význam. Běžně jím prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Jakékoliv omezení dopravy v této oblasti proto okamžitě zvyšuje nervozitu odběratelů v Evropě i Asii.
USA hlásí rekordní vývoz, odběratelé si vytvářejí zásoby
Na zvýšené napětí reagují také spotřebitelské země. Podle amerického Úřadu pro energetické informace vzrostl celkový vývoz ropy a ropných produktů ze Spojených států v minulém týdnu o 137.000 barelů denně na rekordních 12,88 milionu barelů denně. Asijské a evropské země se podle EIA snaží doplnit zásoby po narušení dodávek způsobeném americko-izraelskou válkou s Íránem.
Tento vývoj ukazuje, že trh se nesnaží pouze reagovat na aktuální nedostatek. Firmy a státy se připravují na možnost, že omezení v Perském zálivu potrvají déle. Právě preventivní nákupy mohou v krátkodobém horizontu dále podporovat ceny.
Írán ztrácí jednu z hlavních ekonomických tepen
Zatímco pro světový trh znamená Hormuz především riziko dražších energií, pro Írán jde o existenční problém. Přes Hormuzský průliv prochází více než 90 procent íránského zahraničního obchodu. Ochromení dopravy a následná blokáda íránských přístavů ze strany Spojených států proto zasáhly vývoz ropy, dovoz zboží i finanční toky.
Ekonom Jason Tuvey ze společnosti Oxford Economics odhadl, že konflikt může snížit exportní příjmy Íránu až o 70 procent. Kromě toho se podle něj propadá domácí poptávka i dovoz. Íránská ekonomika přitom byla oslabená už před začátkem nynějšího konfliktu, dlouhodobě zejména kvůli sankcím.
Administrativa Donalda Trumpa navíc pohrozila novými sankcemi vůči čínským bankám, které zpracovávají transakce spojené s Íránem. Pokud by se tento tlak rozšířil, Teherán by mohl ztratit další část svého už tak omezeného prostoru pro zahraniční obchod.
Inflace, slabá měna a výhled dlouhodobého útlumu
Mezinárodní měnový fond podle CNBC očekává, že íránská ekonomika letos klesne o 6,1 procenta a inflace dosáhne 68,9 procenta. Už loni se íránský HDP snížil o 1,5 procenta a inflace přesáhla 50 procent. Symbolem cenového růstu se stalo i uvedení bankovky s nominální hodnotou deset milionů rijálů, která má v přepočtu hodnotu zhruba 160 korun.
Podle analytika Robina Brookse z Brookings Institution může blokáda významně poškodit íránskou platební bilanci. Uzavření jedné z hlavních obchodních tras podle něj přibližuje okamžik, kdy se ekonomické možnosti Teheránu dostanou na hranu. Zároveň se domnívá, že právě ekonomický tlak může Írán přimět k návratu k jednacímu stolu.
Ne všichni analytici ale očekávají úplný kolaps. Někteří upozorňují, že Írán je na sankční prostředí zvyklý a za poslední dekády si vytvořil paralelní mechanismy pro energetické transakce. Ty mu mohou pomoci přežít i výrazně nepříznivé období. To ale neznamená rychlé zotavení.
Obnova může trvat déle než deset let
Podle zdrojů citovaných CNBC měli vysocí íránští ekonomičtí činitelé varovat prezidenta Masúda Pezeškjána, že obnova válkou poničené ekonomiky může trvat více než desetiletí. Guvernér íránské centrální banky Abdolnáser Hemmatí měl prezidenta vyzvat ke krokům na stabilizaci ekonomiky, včetně obnovení přístupu k internetu a snahy o mírovou dohodu s USA.
Klíčové bude, jak rychle dokáže Írán opravit energetickou a průmyslovou infrastrukturu. Ta zajišťuje exportní příjmy a zároveň zaměstnává významnou část populace. Plukovník americké armády ve výslužbě Seth Krummrich, nyní působící ve společnosti Global Guardian, odhaduje škody na íránské infrastruktuře na 200 až 270 miliard dolarů.
Ekonomka Lucila Bonillaová ze společnosti Oxford Economics navíc upozorňuje na další dlouhodobé riziko. Některé sousední země, které Írán znepřátelil útoky na jejich infrastrukturu, hledají alternativní vývozní trasy mimo Hormuz. Pokud se jim to podaří, může Írán přijít nejen o část současných příjmů, ale i o strategický vliv v regionálním obchodě.
Co to znamená pro investory a spotřebitele
Pro investory je současná situace připomínkou, že ropa zůstává jedním z nejcitlivějších aktiv na geopolitiku. Cena barelu se může rychle měnit nejen podle reálné nabídky a poptávky, ale i podle očekávání, zda se podaří udržet klíčové přepravní trasy otevřené.
Dražší ropa se přitom postupně může promítat i do cen pohonných hmot, dopravy, průmyslových vstupů a části spotřebitelského koše. Pokud by se napětí v Hormuzském průlivu protáhlo, mohlo by to komplikovat boj s inflací v zemích, které jsou závislé na dovozu energií.
Z pohledu Íránu je situace ještě závažnější. Země čelí kombinaci války, blokády, sankcí, slabé měny, vysoké inflace a ztráty exportních příjmů. I kdyby došlo k mírové dohodě, návrat k hospodářskému růstu nebude automatický. Pravděpodobnější je dlouhé období slabosti, sociálního napětí a obtížné obnovy.
Současný vývoj tak ukazuje, že Hormuzský průliv není jen geografickým bodem na mapě. Je to jeden z nejcitlivějších uzlů světové ekonomiky. Když se zadrhne doprava v této oblasti, dopady mohou pocítit ropné trhy, státní rozpočty, průmysl i běžní spotřebitelé daleko za hranicemi Blízkého východu.
Zdroj: ČTK