San Francisco (ČTK) – Americká technologická společnost OpenAI snížila cíl svého aktuálního kola financování o deset miliard dolarů na zhruba 20 miliard dolarů (přibližně 436 miliard Kč). Tím se současně snížilo požadované ohodnocení firmy z 1,4 bilionu na 1,25 bilionu dolarů. S odvoláním na informované zdroje o tom informoval deník Financial Times (FT).
Financování OpenAI: nižší cíl i menší vklady investorů
Z původních třiceti miliard zbývá dvacet. OpenAI původně usilovala až o 30 miliard dolarů. Nový cíl tedy znamená pokles přibližně o třetinu. Snížení částky v sobotu potvrdila také stanice CNBC, jak uvádí Forbes Česko. Vedle objemu nového kapitálu firma upravila i požadované ocenění. To vyjadřuje hodnotu celé společnosti, zatímco cíl investičního kola určuje, kolik nových peněz chce OpenAI od investorů získat. Jde tedy o dvě odlišná čísla, která popisují různé stránky stejného vyjednávání.
Společnost stanovila pátek 30. října 2026 jako poslední den, do kterého měli investoři závazně přislíbit své vklady. Někteří zájemci však plánované vklady omezili. Podle FT tak první uzavření kola mělo zřejmě přinést méně než 20 miliard dolarů. Ani snížená cílová částka proto sama o sobě neznamená, že firma odpovídající peníze skutečně získá.
Největší účast mají mít investoři z Emirátů. Hlavní roli má sehrát konsorcium ze Spojených arabských emirátů (SAE), jehož součást tvoří státní technologický fond MGX z Abú Zabí. Agentura Bloomberg už dříve uvedla, že fondy ze SAE zvažovaly společnou investici až deset miliard dolarů. Taková částka by odpovídala polovině nynějšího cíle financování. Zatím však jde o dříve zvažovaný objem, nikoli o potvrzení konečného vkladu.
Trh se ptá, zda se miliardy vložené do AI vrátí
Návratnost výdajů vyvolává pochybnosti. Úprava plánů OpenAI přichází v době výprodeje technologických akcií. Podle Forbesu investory znepokojuje, zda rozsáhlé výdaje na umělou inteligenci přinesou odpovídající návratnost. Pozornost se tak soustředí i na ekonomickou stránku rozvoje AI: kolik stojí její infrastruktura a zda se tyto náklady firmám vyplatí.
Pokles zasáhl index i výrobce čipů. Nasdaq Composite v pátek oslabil o 2,9 procenta a oproti rekordní závěrečné hodnotě ze 6. října ztratil 7,8 procenta. Forbes doplnil také výsledky jednotlivých titulů. Akcie Intelu se propadly o 25 procent poté, co firma zveřejnila nepříznivý výhled tržeb. Micron odepsal 5,5 procenta a Nvidia čtyři procenta.
Výdaje technologických gigantů zaostaly za očekáváním. Forbes upozornil rovněž na Microsoft, Alphabet a Amazon. Všechny tři společnosti v posledních letech výrazně navyšují kapitálové výdaje, aby uspokojily poptávku po infrastruktuře pro AI. Jejich nedávno zveřejněné investiční plány však zaostaly za odhady analytiků. Dlouhodobý růst investic tedy může současně doprovázet zklamání trhu z aktuálních čísel.
Vstup na burzu počká, OpenAI se věnuje bezpečnosti
Primární nabídku akcií firma odložila. OpenAI nedávno posunula plánovaný vstup na burzu prostřednictvím primární nabídky akcií, známé pod zkratkou IPO, nejméně do příštího roku. Společnost tento krok vysvětlila potřebou věnovat se bezpečnostním opatřením v souvislosti s kyberbezpečnostními riziky AI.
Technologické ambice potřebují i ekonomický základ. Nižší cíl financování, úprava ocenění a odklad burzovního vstupu ukazují různé stránky dalšího rozvoje OpenAI. Vedle získávání kapitálu musí firma řešit také bezpečnost svých technologií. Pro investory přitom zůstává zásadní otázka návratnosti. Velikost plánovaných výdajů sama o sobě nevypovídá o jejich budoucím přínosu. Právě vztah mezi náklady a výsledky tvoří jádro nynějších obav kolem investic do AI.
Zdroj: ČTK