Znamená to, že lidé mohou zdražování ve své každodenní zkušenosti vnímat intenzivněji, než odpovídá celkovému statistickému průměru. Rozdíl může souviset například se strukturou výdajů domácnosti a s tím, jaké konkrétní zboží a služby nakupuje.
Vývoj jednotlivých cenových kategorií se liší v závislosti na nákladech. U služeb se do cen promítají v první řadě vyšší mzdové náklady. Roli ale mohou sehrávat rovněž ceny energií nebo nájmů. Potraviny naopak mohou v určitém období zlevňovat například kvůli poklesu cen zemědělských výrobců.
Inflace vyjadřuje, jak rychle rostou ceny, zatímco reálný příjem ukazuje, kolik zboží a služeb si za svůj příjem může domácnost skutečně koupit. Pokud ceny rostou rychleji než příjmy, reálný příjem klesá a domácnost si za své peníze může dovolit méně.
Současná inflace pouze vyjadřuje tempo dalšího růstu cen. Nevrací proto ceny na úroveň předchozích let. Domácnosti navíc mohou citlivěji vnímat zdražování položek, které tvoří významnou část jejich běžných výdajů, například bydlení, služeb nebo potravin.
Ne. Pokles inflace znamená v obecném měřítku zpomalení růstu cenové hladiny, nikoli automaticky plošné zlevnění zboží a služeb. Některé ceny mohou dokonce dál výrazně růst, zatímco jiné klesají.
